Jak jsem ke štěstí přišla...

Ještě před rokem by se o mně dalo říct, že mi nic nechybí. Byla jsem mladá, štíhlá a na všechno, co jsem chtěla, jsem si časem vydělala. Můj domov se skládal z mého muže, čivavy a 2 britek. Bydlíme v bytě 3+1. Během ledna jsme začali rekonstruovat. První na řadě byla ložnice. Protože jsme oba jezdili z práce v 7 večer, veškerá práce nám zbyla na večer a víkendy. Šlo to celkem rychle a na začátku února jsme měli ložnici hotovou. Chtěli jsme pokračovat chodbou a koupelnou.

Jenže...když se rozhodnete s něčím začít opravdu pořádně, vždycky přijde něco, co vám alespoň trochu poupraví plány ;-)

A tak si tak jedu jedno únorové pondělí do práce s náladou na draka a čekám své dny. Když jsem si sedla na židli a zbývala mi do začátku pracovní doby akorát tak půlhodinka, zjistila jsem, že mám den zpoždění a jen projistotu jsem si skočila do lékárny pro těhotenský test. Stála jsem u umyvadla a fakt tam byly 2 čárky! Nečekala jsem své dny, čekala jsem mimi :-). 

A pak začala ta správná horská dráha :-). Vůně čerstvého pečiva mě začala dohánět k šílenství, guláš jsem nabírala z hrnce s nataženýma rukama a hlavou téměř otočenou o 180 stupňů a parfémy, které jsem milovala, našly místo na zadních místech poličky. Rekonstrukce se konala, stihli jsme chodbu i koupelnu. Sice jsem ještě v osmém měsíci škrabala zdi a všude byl příšerný bordel, ale zmákli jsme to! Pořád jsem jen uklízela, stírala prach a do toho nakupovala výbavičku. To by člověk ještě přežil, nějaké ty nevolnosti, náladovost, pocity nepohodlí. Ale ta váha! Než jsem otěhotněla měla jsem 53kg. Na porodním sále jsem měla osmdesát kilo a vypadala jsem jak Godzilla! No alespoň jsem se tak cítila! Možná i Godzilla se cítí líp :-D Každý pohyb pro mě bylo utrpení a v jídle jsem se nedokázala krotit. Do ničeho jsem se nevešla a házela kalhoty po ložnici, když se mi zasekly v půlce stehen. A když jsem viděla těhuli, co měla nožky jako tyčky a vyrostlo jí jen bříško, ptala jsem se, kde je spravedlnost?

A najednou po tom nekonečném 12tihodinovém komplikovaném zážitku jsem zapomněla na svoji váhu, zapomněla na rekonstrukci a bylo mi fuk, jestli mám komplet výbavičku. Zjistila jsem, že mi něco chybělo, něco, co mi převrátilo život naruby, díkybohu...byla to ona

BARBARA <3