CO JE POTŘEBA ZAŘÍDIT?
Když jsme se rozhodli, že už přišel ten správný čas nechat Barunku pokřtít (rozumějte už nebyla tak malinká), došli jsme na faru a domluvili datum a místo. V té době už jsme potřebovali i vědět, kdo půjde Barunce za kmotru, protože se o tom sepisuje zápis a je třeba údaje kmotry zapsat. My jsme to měli o to jednodušší, že se všichni známe. Za kmotru, šla Barunce moje spolužačka Janička a pan farář nás s manželem oddával a též byl mým profesorem latiny na gymplu :-). Kmotrem má být katolík, biřmovaný, který také přijal svaté přijímání a nadále žije životem z víry, ke kterému patří (u ženatých a vdaných) i církevně uzavřené manželství. Musí mu být šestnáct let (ze spravedlivého důvodu může farář udělit výjimku) a nemůže to být ani jeden z rodičů dítěte. Pokřtěný, který nepatří do katolického společenství, se přijme pouze spolu s katolickým kmotrem a jen jako svědek křtu. Je to velmi důležitá osoba v životě malého křesťánka, protože rodičům pomáhá v křesťanské výchově. S kostelem nám vyšel pan farář vstříc a Barunku nám pokřtil v Kostele Nejsvětější trojice, kde jsme s manželem byli i oddáni. Na samotný obřad je třeba přinést křestní roušku a svíčku.
JAK KŘTINY PROBÍHAJÍ?
Nejdříve nás pan farář uvítal a zeptal se nás, zda chceme Barunku pokřtít. My rodiče a kmotra jsme potvrdili, že chceme své dítě ve víře vzdělávat. Pak se čte Písmo svaté, pan farář jej vysvětlí. Následují promluvy a přímluvy, zřeknutí se zlého rodičů a kmotry a vyznání jejich víry. Následně se hlavička miminka omývá svěcenou vodou. Odevzdá se křestní rouška a je zapálena křestní svíce. Na závěr se nám dostalo požehnání a kostelem znělo Otče náš.
Vaše B&D
Krásné Domi! Byl to nádherný zážitek. Plný Ducha svatého! Mám vás moc ráda
OdpovědětVymazat